V jednom z minulých článků jste se dozvěděli, jaké jsou příznaky epilepsie a jakým způsobem se dá v dnešní době léčit. Dnes si nastíníme, jak postupovat v okamžiku, kdy ve vašem okolí někoho postihne epileptický záchvat.

• Druhy záchvatů
• První pomoc
• Čeho se vyvarovat

Druhy epileptických záchvatů

Epileptické záchvaty lze v zásadě rozdělit do dvou skupin, podle jejichž příznaků se pak odvozuje, jakým způsobem postiženému můžete pomoci.

Malý epileptický záchvat

V tomto případě se onemocnění projevuje zejména tak, že na postiženém projevují určité fyzické změny. Mohou být i nepatrné a často je člověk s epilepsií nemusí vůbec spojovat.

U malého záchvatu obvykle nedochází k dalším výraznějším projevům. Postižený nepadá, neztrácí koordinaci.

Velký epileptický záchvat

Závažnější stupeň. Člověk se dostává až do bezvědomí, ztrácí kontrolu nad pohybovým ústrojím, má problémy s dýcháním. V nejhorších případech, kdy stav trvá delší dobu, je nezbytné co nejrychleji zavolat lékařskou pomoc.

První pomoc

Malý záchvat

V případě malého záchvatu obvykle příznaky odejdou rychle, postiženému nemusíte věnovat nějak extrémně zvýšenou péči. Zpravidla stačí, když během záchvatu dáte pozor na to, aby se neporanil. Je vhodné jej posadit a nechat v klidu. Záchvat by měl odeznít během 5 minut.

Velký záchvat

V případě většího záchvatu epilepsie je nutné postiženého položit na zem či na postel. Zajistěte, aby nemohl spadnout a neudeřil se, případně se neporanil o nějaký předmět ve své blízkosti.

Dále postiženému rozepněte oblečení u krku tak, aby mohl dýchat. Hlavu mu podepřete polštářem, eventuálně třeba bundou apod.

Záchvat nechte odeznít. Postiženému, ač má křeče a svíjí se, nijak výrazně nezabraňujte. Důležité je ale sledovat ho, aby se nezranil. A také pozorovat dobu, po kterou záchvat trvá. Pokud během 5 minut neodezní, zavolejte záchranku.

Po skončení záchvatu je dobré se ujistit, že je osoba v pořádku, a to jak po fyzické, tak i psychické stránce. Položte mu například nějakou jednoduchou otázku. Tím si vyzkoušíte jeho reakci a orientaci.

Čeho se vyvarovat?

Během silnějšího záchvatu postižený dostává křeče nohou i rukou. Chybou je mu za každou cenu pomáhat třeba tím, že ho zalehnete. To by mu naopak mohlo spíše uškodit.

Rozhodně s ním ani nijak netřeste, ale ani na něj nekřičte. Dále není na místě ani panika z vaší strany. Mějte na paměti, že epileptický záchvat zpravidla sám odezní. Jen tehdy, trvá-li záchvat dlouhou dobu, volejte lékařskou pomoc.

Na závěr je dobré zmínit, že epileptici jsou na tyto stavy často již poměrně zvyklí. Nemají proto příliš rádi, pokud jich jejich okolí po každém prodělaném záchvatu příliš lituje. Chovejte se normálně, stačí se jen zeptat, zda se cítí již v pořádku a něco nepotřebuje. Přílišná lítost může postiženého uvádět v rozpaky.